Japonsko - Divoke japonske finale! (12)

článek Japonsko - Divoke japonske finale! (12)

Vytvořeno: 08.05.2013 Endy Rendl
V katalogu: Svět > Asie > Japonsko

Tokyo party
Muj navrat z Okinawa na Honshu zacal ponekud nestastne…serie smoliku se ale plynule zmenila v zaplavu veselych okamziku, ktere se nakonec zvrhli ve tridenni intenzivni vecuuuurek :-)



Nizkonakladovka mela spozdeni a na letiste Narita „u“ Tokya jsem dorazil tesne pred 11tou vecerni. Nutno poznamenat, ze „u“ Tokya znamena 80km, ktere clovek zpravidla pokryje express vlakem. Posledni mi samozrejme ujel…po chvilce pobihani po letisti jsem nasel alespon bus, kterym bylo mozne dostat se do mesta. Ale aby toho nebylo malo, pred busem stala fronta a ja byl prvni, kdo se do autobusu nevesel…byl jsem utahany a optimismus zacal dochazet… Nastesti jel za 20 minut dalsi, cesta byla desne dlouha hlavne vzhledem ktomu, ze cela doprava se v Tokyo zastavi po pulnici a pak se clovek po celem meste jinak nez tagem nedostane…coz v kombinaci stim jak ukrutne velke to je mesto (UKRUTNE!) je silne nestastne.
Na „hlavak“ jsem dorazil po pulnoci a priskoky trefil posledni vlak, ktery jel smerem k memu ubytovani. Cele to bylo opravdu o povestna prsa korejske plavkyne…do zavirajicich se dveri jsem strcil jen jednu ruku a proste je silne nejaponsky vypacil! Osazenstvo vlaku bylo silne podnapile, tak surovemu Gaijinovi nikdo nevenoval pozornost :-) Cas: 0:24

Do cilove destinace (Shibuya) jsem dorazil kolem jedne rano, nahodil spravny azimut a pochodem vchod vstric vytouzene posteli. Jiz den predem jsem v hotelu ohlasil ze dorazim pozde, dostal bezpecnostni kod a klic MEL cekat na recepci. Samozrejme tam nebyl! Mno…dokonce jsem byl chvilku nastvany!!! Vedle recepce byl aspon takovy maly gauc…tak si rikam zalehnu, aspon trosku se prospim a rano se to nejak vyresi. Ale teda musim nekam „na jedno“ aby se lepe usinalo. To jsem ostatne mel v planu uz cestou na hotel a tak jsem do pameti zapsal jeden mensi bar, ktery jsem potkal. Cas: 1:25

Do hotelu jsem se vratil v 15:30! :-D Ale nepredbihejme ;-) Osazenstvo baru byla sbirka povetsinou kravataku, kteri zde po praci zapijeli…no asi praci jak to tu byva. Gaijin vstoupivsi v pul druhe rano ponekud rozviril poklidnou alkoholickou atmosferu. Mozna i tim, ze jsem si pivka objednal rovnou dve (meli jen takove prtave tretinkove) a barman (jmenem Kazma jak jsem se dozvedel pozdeji) me „Nama o-ftatzu onegajshimas“ (dve toceny prosim) nejprve nechapal a snazil se mi vysvetlit ze me cislovky v japonstine jsou pomotane :-) Ale pochopil! Slovo dalo slovo, mene i vice opojeni hoste se dali se mnou do reci…dozvedel jsem se se, ze hotel kde jsem se ubytoval neni dobry (a to mel na netu dobre reference!). Za to, ze jsem „bezdomovec“ jsem dostal par drinku od mistnich a nakonec se ukazalo, ze z celeho osazenstva anglicky nejlepe hovori jedna dama, Ako :-)

Vzhledem k tomu, co bude nasledovat, rovnou pisu, ze Ako je Dama v letech a ne slecna, behem vsech veceru a vecirku se NIC zvlastniho nestalo a tudiz predevsim ctenarky zadam, aby zanechali spelikulace a fantazirovani o mezinardonich romancich a pohlavnich dobrodruzstvich ;-)

Ukazalo se, ze Ako ma maly business v modni branzi a je tudiz casove flexibilni, rano nemusela vstavat a pote co Kazma odmitl dal servirovat ze zavirama, navrhla ze zajdem este na jedno do jedne spelunky. Cas: cca 4:15

Mistni spekunka byly proste dvere bez jakehokoliv oznaceni, bez napisu a ceduli…no osobne jsem si myslel, ze jdeme k nekomu domu :-D Uvnitr byl underground metal/rock podnik, ve kterem na baru sedeli 3 „japonsti punkeri“ a za barem stala jedna obdobne odena pani. Jeste vetsi prekvapkem byla plynula skotska anglictina, kterou se prezentovala. Otviracka od 20:00 do 8:00 (presne proti japonske pracovni dobe jak mi bylo recdno), hudba na prani z gramo desek (na vyber bylo opravdu vsechno), underground atmosfera…proste „Kakoii“!!! Ven jsme vylezli v 6:00, za svetla do probouzejiciho se mesta…ako jsem vyprovodil domu a vydal se zpatky do hotelu. Cas: 6:20

Na recepci stale nikdo nebyl…spat nemelo smysl, tak jsem dak rychlou koupel ve spolecnych prostorach a vyrazil na vylet. Naskocik na Shinkanzen a hodku a puk podrimoval smerem do Nikko. V Nikko jsem na info centru potkal dve cesky, se kteryma jsem prolezli mistni svatostanky, cestou zpatky zase trochu zdrimnul a v jiz zminenych 15:30 konecne dorazil na hotel. Tam jsem po nastineni situace (nektere pasaze jsem tedy ehm…vynechal) zchytal vlnu omluv a druhou hned pote, co se ukazalo ze popletli rezervace a nemaji pro me na dalsi noc pokoj (ten hotel vazne nebrat!). Ale na vsem spatnem je neco dobre, tak mi sehnali hotel jiny a to za tretinovou cenu! Ale bylo to tedy na druhe strane Tokya, ja zahral unaveneho Gaijin chudacka a recepcni mi zavolal majitele hotelu, ktery me tam hodil autem :-D Na to, ze majitel mel volno, prijel z domova a cesta jeho terennim Lexusem trvala 50 minut!!! byl maximalne v pohode, dostal jsem historicky vyklad Tokya, objizdku kolem hlavnich pamatek…no satisfakce velika :-) Cas 17:00
V pet odpoledne jsem tedy konencne upadl do postele, ale jeste predtim dostal sms od Ako, ze pry v 21:00 sraz ve meste ;-)

Spalo se tri hodky, na veceri jsem byl pozvan do snobstejsi sushi restaurace a skoncilo se necekane v „Kazma“ baru a kdyz se zavrelo tak underground podniku. Prespal jsem u Ako, ve vsi pocestnosti samozrejme a rano, teda odpoledne, vyrazil solo na navstavu Tokyo pamatek kolem Asakusa kde jsem bydlel (ukazalo se, ze z pohledu pamatek bydlim prihodne :-)), vecer hodka spanku a muzete hadat v kolik sem dorazil domu :-D Vlastne jsem v tom ale uplne nevinne a muze za to mistni MHD! Z nepochopitelnych duvodu nemaji nocky a tak clovek bud jede domu ve 12nact nebo az rannim po pate…no a vzhledem k tomu, ze Tokyo se kolem 12te teprve rozjizdi tak je volba jasna. Prubeh vecera nebudu dukladne popisovat, protoze se „nic zvlastniho nestalo“ a to jsem byl ve zde nejdivocejsi ctvrti Roppongi (tentokrate soooolo), kde je ehm…mozne…ehm uplne cokoliv.
Ctvrty vecer byl konecne normalni, s Ako jsme zasli na vyhlidku nocniho Tokyo, veceri a rozpustili sme to tak, ze se vsichni dostali poslednim vlakem dom :-)

Den dalsi jsem se vydal zpatky do rodineho kruhu Masamiho, kde jsem preckal nasledujici dve noci. Vecer se jelo (Shinkanzen rulezzz!!!) na otocku do Odawara do Izakaya na veceri, pridal se Masa bratr a dalsi kamaradi, dokonce aj Masi pritelka (slicna to slecna), pilo se a hodovalo a vsichni mluvili anglicky :-) Rano jsem nasedli do „Cube“ coz je Masi krabicovate auticko, nabrali Ako na nadru a jelo se na spolecny vylet do Hakone, zakonceneho onsenovanim v sire :-) Muj posledni vecer v Yokohama byl v dalsi Izakaya, mit sebou dva japonce je zaruka, ze objednaji ty nejlepsi specialitky. Mimochodem v Izakaya se objednava a oni to postupne nosima a ji se spolecne…skvely zpusob hodovani, kdy kazdy ochutna vsechno a je to takove prijemne pomale a poklidne :-)

Nesmim zapomenout na NESKUTECNOU pohostinnost Masa rodiny, tentokrate byla doma aj mamka, ja privezl maly prezent z Okinawa, ale snidane byly opet alla petihvezdickovy hotel a kdyz jsem si chtel vyprat tak mi proste ukradli moje spinave hadry a druhy den jsem to mel vyskladane na zidli ve vojenskych komincich! Jsem si jisty, ze to bylo aj barevne spravne :-D Opet jsem nerad odjizdel…uz ted spekuluju, ze se mozna jeste v Japonsku ukazu…a kdyz ne tak doufam, ze budu mit sanci nekoho z nich pohostit stejne u me. Oni na oplatku dekovali me, byl jsem historicky prvni Gaijin, ktereho meli doma, rikali, ze je to pro ne skvela zkusenost a jsem „pry“ nejlepsi Gaijin, ktereho mohli potkat ;-) Skoda jen me mizerne japonstiny…ale za to si holt muzu sam…

Zpatky v Kyoto
Tokyo a okoli bylo fajn, ale je to proste hrozne velke a „neosobni“ mesto, jakkoliv odsud tedy mam spoustu velmi sobnich zazitku.

Kyoto…panecku to je jina :-) Mesto plne historie, unikatnich staveb a kulturnich zazitku :-) Uz predem jsem napsal svym kamaradum jestli bych u nich jeste mohl na 5 dni zustat…a samozrejme mohl. K prebyvani u Akito, Andy a Yusuke je vubec spesl zalezitost. Stejne jako rada dalsich japoncu nezamykaji byt. Takze proste prijd kdy chces, delej si co chces, dva pokoje pro hosty, nekde se ubytuj…no neuveritelne. Cele dva dny co jsem u nich byl nebyl VUBEC NIKDO z nich doma!!! Vsichni odjeli na svatky (Golden week) domu k rodinam a nechali me a jeste jednoho couchsurfera delat pany domaci. COZE??? :-D

No ale abych nepredbihal…muj prijezd byl nacasovan naprosto presne na zacatek BBQ party, rizenou trojickou britu, kteri u nich kempili. Upozornuju, ze party zacinala ve 14.00! Jako spravny Cech jsem se prezentoval kartonem piv pro osazenstvo, co neprekvapive sklidilo velky uspech :-) Akci blize nebudu popisovat, rekneme jen, ze byla ponekud divocejsi, v pozdejsich fazich vecera se ukazovali hole zadky a nektere japonky nezvladly drzet krok s alkoholiky z Evropy ;-) Vetsina osazenstva vstavala odpoledne a ti co na tom byly hure byly mimo provoz jeste vecer :-D Jo a bohuzel jsem natacel i videa…KRAJNE NEPUBLIKOVATELNE! :-D Prvni den mi tedy odpocinek od alkoholickeho Tokya nevysel a v mensich davkach se popijelo i v dalsich dnech…
Kazdopadne hlavni naplni nasledujicich dnu bylo jednoznacne pamatkovani! V Kyotu by clovek mohl byt 2 tydny a porad by bylo co objevovat…nektera mista jsou doslova pohadkova a to hlavne kdyz jsem trefil ten spravny cas, kdy tam  neni mnoho tuuuristu.

Nara
Klidne prochazky plne rozjimani byly na dennim poradku. Jeden den jsem vyrazil,na vylet do Nara, po Kyoto druheho historicky vyznamneho mesta v Japonsku. Dominantou mesta je nejvetsi drevena budova sveta, Todai-ji s obrovskou bronzovou sochou sediciho Budhy uvnitr (krom bronzu je na nem i 150kg zlata ;-)). Jak neco takoveho dokazali TEHDA postavit…nad tim zustava rozum stat. Ale to neni jedine co v Nara je a skvele je, ze vsechny hlavni pamatky jsou uvnitr jednoho obrovskeho parku, ve kterem mimo jine pobihaji stovky „divokych“ srnek. A kdyz ma clovek neco k snedku, tak jsou to vdecni stravnici a mate jich kolem sebe klidne 20 :-)

Posledni dva dny v Kyoto byly zase pamatky, mohl bych jmenovat, ale nebudu vas nudit. Kyoto ma spousty nadhernych zahrad, nektere zalozene a takrka do puntiku zachovane uz 600 let. Zminim dve mista, ktera me naprosto uchvatila. Prvnim je chramovy komplex Fushimi inary, kde se clovek prochazi tisici Torii, ktere jsou rozmistene okolo jedne hory. Stravil jsem tam hodiny, podvecer uz tam bylo hodne vylidneno a byla to takova „duchovni“ prochazka lesy :-) Druhy highlight je Rokuen-ji temple, mensi chram postaveny na brehu jezirka, jehoz dve cela patra jsou pokryta zlatem :-) Tam bylo teda ale hodne narvano a uloupnout pernicek neslo ;-)

Dost ale pamatek. Na jidlo jsem stale casteji koncil na sushi… nemuzu se  nabazit a bude to desne az opustim Japonsko! Jeden vecer jsem si dosel opravit zada na Shiatsu. V podniku, kde moc Gaijinu nevidi me privital „Shiatsu dedecek“ (viz foto), ktery me tedy dal do tela! Ale citim se lepe a to je hlavni :-) „Doma“ jsem zacal pozvolna planovat co dal..Korea ceka :-) Ale cim dal vic opoustim svuj klasicky svet „planovani“ a ziju spontanne…casto vecer nevim co budu delat den pristi…a zjistuju, ze to neni potreba :-) Takze v zasade jen kvuli ubytovani, respektive couchsurfingu, ktery je mnohem vetsi zabava nez hotel/hostel.

Last day in Tokyo
Muj posledni den v Japonsku jsem zahajil rozlouceni s osazenstvem bytu, coz byl jeden cestovatel z Belgie (cestuje uz dva roky a dal mi radu skvelych tipu) a jedinym mistnim, ktery tu byl :-) Do Tokya to jsou dve hodky Shinkanzen. Na muj posledni den se nabidka Ako, ze mi ukaze nejake ty krasy mesta, zajdeme na sushi a na drink ;-)

Do Tokyo jsem dorazil lehce po poledni a vyrazil do ctvrti Shibuya. Tu ctvrt jsem si v Tokyu oblibil, vzdycky hlasi „Shibuyaaa Shibuyaaaa!“ tak nejak optimisticky. Jakakoliv souvislost stim ze jsem tam 4 dny prochlastal je zavadejici :-D U Hatchiko (mozna znate storku se psem) bylo tradicne narvano, k obedu jsem si dal muj posledni Ramen a pak se chvilku brouzdal davy a cucel na holky…bylo teplo a bylo se na co divat ;-) S Ako jsme se trefily lehce odpo, navstivili jeden mistni chram, kde zrovna byla svatba po Japonsku…povim vam, zenske svatebni kimono je usmevne :-) Zajimavy zazitek byla navsteva kadernika. Ako sla nastesti se mnou, vybrala mi sestrih a vse peclive vysvetlila mistnimu holici (cca 5 minut otazek, no hruza!), pry mel hrozny strach aby Gaijina spatne neostrihal :-D Ruce mel hbite a precizni, doslo aj na britvu, kdo me trochu zna tak vi s jakou nechuti chidim v cechach, ale tady to bylo takove docela prijemne :-) Jo a chtel mimzastrihnout mou neudrzovanou bradku, coz jsem s diky odmitl.

Na veceri se slo na vyborne Sushi. Dobry podnik se tu pozna podle toho, ze pred nim stoji fronta. To je vubec jeden ze zdejsich mravu…sporadane stani ve fronte. Lidi nemaji problem stat klidne hodinu a cekat nez se na dostane rada, aby se mohli rychle najist a pelasit dal. Cekali jsem asi pul a odmenou bylo vystavni sushi a dalsi specialitky, ktere pro slabsi zaludky radsi nebudu blize specifikovat :-D Rikaji tu o me, ze jsem specialni Gaijin, protoze mi chutnaji veci, ktere cizincum vetsinou nejedou…no za ten mesic jsem pribral co si budem povidat ;-)

Vecer jsme zakoncili ve stejnem baaaru, ve kterem to tu zacalo…pro obsluhu uz jsem znama firma a pry musim zase prijet…no uvidime ;-) Za zminku stoji ma otazka do plena, kdo ze je na 1000 Yen bankovce (jednoznacne nejpouzivanejsi), na kterou nebyl NIKDO schopen odpovedet…a to nas tam bylo 8…to je ale vostuda!!! U Ako doma jsem mel konecne sanci poznat tri zbyvajici cleny rodiny, konkretne skveleho minipsa Maxe (jezevcikovity tvor), syna a dceru (dceru jen virtualne pres Skype, pac je v Ameeeru). Dcera planuje navstevu Evropy a Cechy ma v merku, tak sme museli navazat uvodni kontakt ;-) Max je taky skvele zviratko a hned sme se zkamaradili, i presto, ze pry nema rad cizi lidi a boji se chodit venku. Jo a ukradl mi trenky a nechtel je vratit pacholek! Rano (5am) budicek, sup na vlak (Shibuya Shibuyaaaa :-D) a ted koukam na Mt. Fuji..je krasne jasno…Kakoii!

Tak a to je  vse…posledni dny…vlastne 10 dnu..bylo skvelych, intenzivnich a nezapomenutelnych. V zaverecnem clanku se jeste k Japonsku vratim pro zaverecne bilancovani a taky vim, ze dluzim nejake ty speicality ;-)

Na poctenou,

Endy


Komentáře

Nikdo to ještě neokomentoval. Buď první!


Fotogalerie


Mohlo by Tě zajímat


Avatar Endy Rendl

Endy Rendl (autor)

administrátor | průvodců: 0 | kometářů: 13 | příspěvků na blogu: 0 | aktivita:

Statistiky

Stav: schválená
Počet zobrazení: 1704
Potenciál: 10,328
Vytvořeno: 08.05.2013
Publikováno: 08.05.2013
Spojení: Japonsko, Japonsko - Vlakove orgie a Okinawa (11), Japonsko - Bilancovani a japonske speciality (13)