Balíme se na hory (2) - Boty

článek Balíme se na hory (2) - Boty

Vytvořeno: 21.05.2013 Kopce.eu
V katalogu: Svět > Evropa > Česká Republika

V minulém článku jsme si lehce nastínili, co jak a kam zabalit do batohu, dnes si povíme něco o tom, jaké boty vybrat – což je esenciální součást každého výletu.



V prvé řadě je vhodné si uvědomit, jak moc velký turista jsem. Pokud jedu dvakrát za rok do Krkonoš s foťákem přes rameno a ve stylu Tour de pub tak pravděpodobně bude zbytečné a poněkud nepraktické investovat do déčkových pohor, skeletů a podobných šíleností. Naopak pokud jsem v Alpách a jiných velehorách jako doma, šetření na botech je šetření na jednom z nejhorších míst – pokud koupíte špatně, při každém kroku si to uvědomíte…a představte si, kolik těch kroků při pořádném přechodu uděláte.:-)

Abychom ještě chvíli zůstali u teorie, průměrného turistu a horolezce (tedy takového, který jede několikrát do roka na menší výlety a jednou za rok na delší expedici) stojí pohory přibližně 1000 kč za rok – tedy pokud si koupím boty za 3000, dá se předpokládat, že při průměrném tempu ošlapu podrážky a celkové destrukce obuvi bude třeba po třech letech zvážit zakoupení nového páru bot, nebo investovat do generálky (vyměnit podrážku, někdy i obsázku, zalepit nebo zašít potrhané švy atd. – velmi dobré zkušenosti máme například s firmou Restday http://www.restday.cz/cs/oprava-treku).

Tedy pro jednoduchost si rozdělme horolezecko-turistickou populaci na následující skupinky:

  • Nárazový turista
  • Trekař
  • Horolezec

Nárazový turista

Jako nárazový turista se v horách nebo dokonce velehorách objevujete jen zřídka, párkrát za rok vyrazíte po českých a nižších slovenských horách a když míříte dále za hranice, volíte spíše lehčí turistické chodníky, neboli takzvanou údolní turistiku. Nemáte rádi dlouhé přesuny na těžko, tedy s velkým a těžkým batohem, preferujete kratší jednodenní výlety optimálně za pěkného počasí.
Tento popis na vás sedí? Níže tedy naleznete kriteria podle kterých vybrat tu nejlepší botu právě pro vás, ostatní mohou přeskočit na další kapitolu.

Duras Piave – velmi lehká turistika

Materiál
Ve výše uvedených kategoriích bude většina bot ušita převážně z textilie, v menší míře se setkáte s kůží. Většina bot se chlubí použitím některé z lepších nebo horších membrán. Podrážky budou častěji od výrobce obuvi, se značkovými se setkáte pouze u dražších modelů.

  • textilie/kůže – Výhody bot ušitých z textilie jsou zřejmé – s textilií se lépe pracuje a tedy takovéto boty mohou být ušity pohodlněji i při menších nákladech na výrobu a tedy i koncová cena je nižší. Také jsou často vizuálně atraktivnější a pokud si potrpíte na design, jistě se budou líbit více než celokožené botky. Textilní boty jsou také více prodyšné než boty kožené, tedy pokud se vám potí hodně nohy, bude vám asi o něco příjemněji v textilních botách. Textilie má ovšem proti kůži celou řadu nevýhod. Nejzásadnější nevýhodou je promokavost, všechny textilní trekové boty mají nějakou membránu, která však není nesmrtelná (více v sekci membrány). Tedy v okamžiku odchodu membrány do věčných lovišť se textilní boty stávají velmi snadno promoknutelné a chůze v mokré trávě nebo dokonce brodění vždy znamená mokré nohy. Textilie (zvláště u levnějších bot) jsou také méně mechanicky odolné než kůže, tedy se dá předpokládat rychlejší opotřebení. O kůži je potřeba se alespoň minimálně starat, jinak začne po pár letech praskat. Stačí jí čas od času natřít speciálním voskem nebo jiným materiálem, který kůži vyživí – tedy ne pouze impregnací. Pokud máte boty s membránou, zapomeňte na oblíbené mazání indulonou, bota je sice pěkně vláčná až hebká, ovšem membránu tímto materiálem neprodyšně ucpete.
  • podrážka – Každá bota má svůj vlastní design podešve, záleží na preferenci každého z vás. Na co byste se ovšem měli zaměřit je materiál ze kterého podrážka je a jak má hluboký vzorek. Lehké trekovky mají občas tendence mít pouze mělký dezén což způsobí, že po určité době, kdy se bota sešlape, bude podešev vhodná leda tak do taneční školy. Velmi často budete narážet na značku Vibram – jedná se o značkové podešve, které mají garantovanou poměrně vysokou výdrž. Tedy nehrozí, že tuto podrážku sešlapete dříve než vám bude milé, taktéž další defekty podrážky se objevují méně. Další velmi důležitým aspektem je tuhost podrážky. Ze začátku každý volí spíše měkčí boty, ovšem po absolvování několika treků v kamenitém terénu, prudkých sestupů v suti je jasné, že tužší podešev má své výhody – bude zmíněno i dále. Lehké boty pro údolní turistiku budou ale vždy spíše velmi ohebné a ucítíte každý kmínek. Pokud budete chtít pevnější botu, bude třeba sáhnout do některé z vyšších kategorií.
  • Vnitřní bota – vnitřek bot je u lehkých trekovek vždy látkový, tedy zde není žádný prostor na manipulaci.
  • Tkaničky – často opomíjená součást boty bez které je nám ovšem i sebelepší kousek k ničemu. Při nákupu je dobré kriticky zhodnotit, jakou výdrž tkaničky nabídnou – jsou velmi namáhanou částí, velmi často se poměrně silně utahují přes zdrhovadla.
  • Membrána – skoro každý obchodník (zvláště v ne zcela specializovaných obchodech) vám jako jednu z nejdůležitějších vlastností boty vypíchne použitou membránu – u dražších bot to bývá GoreTex, u levnějších různé jiné _texy. předtím než investujete do membránové boty, je dobré si uvědomit, že v lehkých trekovkách se membrána nedožije pravděpodobně ani prvních narozenin. Lehké trekovky jsou většinou volnější, velmi ohebné a noha se v nich tedy pohybuje, při každém kroku se bota ohýbá ve stále stejných místech. Toto má za následek potrhání poměrně jemné membrány, která je vložená mezi vnitřní podšívku a svrchní materiál boty. V okamžiku, kdy se tak stane, membrána začíná být spíš na obtíž a to z následujícího důvodu. Pokud vám někdo bude tvrdit, že tyto boty jsou naprosto úžasně prodyšné protože je v nich Goretex, nevěřte mu. Ano, goretex je jedna z nejvíce prodyšných membrán na trhu, to ovšem neznamená, že by její přítomnost zlepšovala prodyšnost celé boty, nezlepšuje, naopak zhoršuje. Tedy v okamžiku, kdy se membrána potrhá a již vás nedokáže ochránit před okolní vodou, máte pouze méně prodyšné boty než ty bez membrány, téct do nich bude však stejně.

Firma Gore poskytuje záruku na nepromokavost obuvi s membránou Goretex po dobu jednoho roku, pokud tedy po půl roce máte pocit, že vám do bot teče, můžete tyto boty poslat na reklamaci – je-li vaše žádost oprávněná a opravdu do nich teče (nutno vyzkoušet), máte nárok na výměnu. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že je u lehkých bot lepší investovat ne do membrány ale do kvalitnějšího svršku – nejlépe koženého, protože textilní bota vždy promokne rychleji.**

Konstrukce
Boty v kategorii lehkých trekovek jsou si většinou velmi podobné a bývají vybaveny obdobně, hlavní oblasti, které by měly být zhodnoceny je výška boty, tuhost podrážky a její tvarování, obsázka a počet švů.

  • výška boty – u lehkých trekovek se setkáme spíše s nižším kotníkem a maximálně dvěma háčky na tkaničky. Pro lehkou turistiku bez zátěže je toto dostačující, ovšem pokud pošiláváte po větších kopcích a těžších batozích, volte raději vyšší kategorii a také pevnější kotník. Čím pevnější sevření kotníku, tím menší pravděpodobnost, že se vám noha zkroutí na vlhkém kamenu do tvaru, který se vám vůbec nebude líbit, také celkově únava kotníků je mnohem menší. Výhody v hlubším sněhu, vodě a obranu před zašlápnutým hadem netřeba zmiňovat. Nevýhodou vyšší boty je horší cirkulace vzduchu.
  • obsázka – neboli obruba přední části boty. Většinou bývá gumová nebo ze zvláštního kusu kůže. Obsázkou chráníte botu v těch nejexponovanějších místech před mechanickým poškozením a vlhkostí. Lehké trekovky většinou obsázku nemívají a z titulu použití jí ani není potřeba.
  • tuhost podrážky – jak bylo zmíněno výše, tuhost podrážky zajišťuje komfort a ochranu před kameny. Lehké trekovky jsou většinou spíše měkké a dobře ohebné, proto vás speciální tvarování podešve nemusí trápit a není třeba jej sledovat.
  • švy – lehké trekovky bývají většinou poskládány z většího množství látek, kůže nebo jejich kombinace. Takto lze docílit sice pohodlnější boty za méně peněz, ale za cenu prošití materiálu na mnoha místech. Švy fungují bezpečně jako můstek pro vlhkost, která po nitích vzlíná až přímo teče přímo do vaší boty. Tento nedostatek je nejprve odstraněn případnou membránou, která však brzy vezme za své, viz předchozí odstavec.

Trekař

Pokud máte rádi už i trochu vyšší kopce a občas se na ně i vypravíte, v suťovém poli jste jako doma, ledovec není velká neznámá a při pohledu na 30ti kilový batůžek srdíčko poskočí radostí (dokud se ten šílený tlumič vášní neocitne na zádech), pak určitě již také tušíte, jaké boty jsou ty správné, ovšem opakování je matkou moudrosti, tedy na co si dát při nákupu trekovek pozor a na co se zaměřit.

Han Wag Alaska – náročné treky

Materiál

  • Kůže/textil – Kvalitní trekovky jsou častěji vyrobeny z kůže než z textilie, občas je možné se setkat s jejich kombinací, ovšem pokud chcete boty, které vám budou sloužit dlouho a dobře, je jistější šáhnout po kožených – a ještě lépe po celokožených botech. Dá se předpokládat, že terén, kterým vás vaše boty ponesou nebude úplně růžová zahrada, ba naopak, suť, ostré kameny, zmrzlý firn, tyto podmínky obecně lépe zvládnou celokožené boty, textilie může být slabým místem. Opět jako u lehkých trekovek i zde platí, že textilní botky bývají pohodlnější.
  • Podrážka – U trekovek se velmi často setkáme se značkovou podrážkou Vibram. Někteří výrobci však při návrhu tvaru, dezénu a gumové směsi dávají přednost vlastním alchymistům a tak nebuďte zklamaní, že vaše vysněné boty postrádají onen známý žlutý šestiúhelník – často to na výkonu boty nepoznáte. Mnoho lidí má Vibram spojený s podrážkou, která nikdy a nikde neklouže, opak je pravdou – Vibram klouže úplně stejně jako jiné podrážky. Hlavně na kluzkých kamenech je míra adheze určena hlavně tuhostí resp. měkkostí gumy – čím měkčí guma na podrážce je, tím lepší přilnavost můžete očekávat. Tvrdá podrážka sice více klouže, ale na druhou stranu déle vydrží a lépe se zakusuje do zmrzlého firnu nebo jemné suti.
  • Vnitřní bota – U některých trekovek se již můžeme setkat s koženou podšívkou, která bývá používána většinou hlavně u bot s absencí membrány – další vrstva kůže zvyšuje nepromokavost a také je mnohem více odolná proti prodření nebo jinému poškození než jsou běžné textilní podšívky. Pokud máte botu s koženou podšívkou, nezapomeňte se velmi pečlivě starat i o tuto vnitřní stranu boty, která trpí ve vlhkém a slaném prostředí, což nedělá žádné kůži příliš dobře.
  • Membrána – Zde platí bezezbytku to co u lehkých trekovek s jediným rozdílem – pokud máte dobře vybranou velikost boty (noha se nepohybuje) a podrážka je dostatečně tuhá abyste ji ohnuli při kroku jen lehce, dá se předpokládat, že se ze skvělých vlastností GoreTexu nebo jiné membrány budete těšit o poznání déle.

Konstrukce

  • výška boty – Trekovky většinou začínají tam, kde lehké trekovky končí, tedy kvalitní bota vám pořádně zpevní kotník díky dvěma až třem šněrovátkům nad kotníkem. Většina bot již nabízí také jedno šikmé šněrovátko přímo na kotníku, které zpevní přesně tu část nohy, která to nejvíce potřebuje a poskytne pořádnou oporu. Nebojte se pevných bot, které vám nohu dobře stáhnou a povolí jen předo-zadní pohyb, v terénu a s naloženým batohem jistě velmi oceníte, že vás bota nepustí opravdu jinam, než dopředu nebo dozadu. Vyšší boty mají další výhodu v menším sběru nepořádku, bahna a sněhu, který se vždy nějakým způsobem dostane až do špičky boty. Daň za vyšší, pohodlnější a bezpečnější boty je jejich trochu horší prodyšnost, neboť vzduch to má ven trochu delší cestu.
  • Obsázka – U každých trekovek je obsázka velmi důležitou součástí boty. Bez obsázky si velice brzy okopete špičku i patu. Okopáním to začíná a protržením nebo jinou destrukcí to končí. Obsázka dále špičku boty izoluje od mokré trávy a oddaluje moment promoknutí. Obsázka by měla být nejlépe z broušené gumy a měla by být minimálně na špičce boty, optimálně však po celém obvodu.
  • Tuhost podrážky – Trekovky je možné sehnat velmi měkké, ale také takové, které v ruce ohnete naprosto minimálně. Pokud máte rádi svá chodila a nechcete jim dopřávat celodenní masáž ostrými kameny, pořiďte jim spíše tvrdší podrážku, která je dokonale izoluje od nástrah terénu. V některých případech obsahuje podrážka železné nebo jiné výztuhy pro zvýšení tuhosti a stability – pro běžné trekovky by tyto výztuhy měly být umístěné maximálně v zadní a střední části boty, což zvýší jejich stabilitu, a zároveň vám to neubere na komfortu boty, která je ještě alespoň do určité míry ohebná. Ze začátku je chůze v tvrdých pohorách nezvyk a může vám připadat, že to je nepohodlné a nepřirozené, ovšem po chvíli si každý zvykne a poté již nechce nic jiného. Tvrdá podrážka by také měla mít kvalitně zpracovanou kolébku – tedy vytvarování takové, které vám usnadní chůzi. Tuhá bota se správnou kolíbkou se téměř neohýbá a stejně máte pocit, jako byste šli naprosto přirozeně. Velmi dobrou kolíbku mají například boty HanWag Alaska. Pro doplnění – tvrdá podrážka znamená, že ji sotva ohnete v ruce.
  • Švy – jedná se o jednu z nejzranitel­nějších částí boty. Ostré kameny, suť a led mohou nitě použité na sešití boty zcela přetrhnout a bota se poté začne párat. Optimální tedy je vybírat boty s minimem švů, což často garantují celokožené boty, které mívají pouze jeden nebo dva švy na patě. Textilní boty, které jsou téměř vždy sešité z mnoha částí jsou logicky plné švů a tedy ne úplně vhodné do těžkého terénu. Pro švy také platí – stejně jako u lehkých trekovek – že jsou nejjednodušší cestou jak se vlhkost dostane za vámi do boty.
  • Velikost – Velikost bot je esenciální záležitost, to ví každý, jenže jak velké boty jsou aby nebyly ani malé ani velké? Univerzální poučka zní, že by se za patu měl vejít jeden prst, ne více, ne méně (při rozvázané botě a noze posunuté dopředu). Bez ohledu na tuto poučku se vám nesmí noha v botě pohybovat, zkuste se postavit na špičky (nejlépe na nakloněnou rovinu nebo schůdek) a sledujte, zda se vám nehýbe pata, stejný postup opakujte i pro boční zatížení. Palec ani ostatní prsty se vám v žádném případě nesmí dotýkat špičky boty – po delším sestupu by vám slezly nehty, což není nic příjemného.

Horolezec

Radit horolezcům jaké boty koupit je vyloženě plýtvání časem, tedy pouze pár postřehů pro ty,kteří po vysokých horách zatím pouze pokukují a zajímalo by je, v čem se liší vysokohorská obuv od té normální.

La Sportiva Olympus – extrémní horolezectví

  • horolezecká obuv bývá často textilní – v oblastech hluboko pod nulou se voda nevyskytuje tekutá a tedy nehrozí riziko promáčení.
  • obsázka bývá vytažena výše než u běžných bot – složí jako ochrana před zuby maček a také jako izolace
  • vnitřní botička bývá často vyjímatelná a je vyrobena z materiálu,který dobře hřeje
  • bota je tak tuhá, že se neohne ani při chůzi
  • na špičce a patě jsou zářezy pro obutí rámových maček
  • často mívá horolezecká obuv integrované návleky,které zabraňují proniknutí sněhu do boty a chrání nohavice

…a mnoho a mnoho dalších…

Jedna důležitá rada závěrem – vyberte si vždy takové boty, které vám budou příjemné a nenechte si do toho od nikoho kecat. :-)


Komentáře

Avatar Japan Japan

já zas musím vychválit poslední dobou hodně očerňovanou značku a to Prabos, kupuju od nich zásadně kožené boty s membránou, to že nejsou vibramky není vůbec problém, naopak s vibramkama mám horší zkušenosti oproti podrážkám od Prabosu… a při cenové relaci 2.5 – 3.5k CZK za pár bot je to dobrá volba

Avatar Tomáš Beránek Tomáš Beránek

Protože je každá zkušenost dobrá a kvalitní boty člověk tak často nenakupuje, podělím se o malou slohovku.

Mám pozitivní zkušenost z bezstarostného mládí s Durasy bez membrány – na toulání po Čechách a jednodenní procházky po hřebenech u bratrů Slováků či v Rajchu to byla úžasná bota, které jsem se zbavil až po tom, co jsem absolvoval jeden týden s „nohama v rybníku“.
Rozhodně silně negativní zkušenost se značkou Garmont. Sic mi první nízké trekovky s převážným podílem textilu z čínské továrny, lehce porvané, slouží dodnes jako obuv dostatečně vhodná na občasné služební výlety na stavbu a padly jak zadní brada na kuchyňskou nádobu. Druhé nízké trekovky stejného typu a velikosti pouze vývojově o dvě generace dál a s mnohem menším podílem textilu údajně vyráběné u jiného číňana, byly rázem nepohodlné a vydržely všeho všudy půl roku. Ten nubuk byl snad z recyklovaného papíru. Reklamovaný kousek pak třičtvrtě roku. Na třetí pokus už jsem nervy neměl. Chybou po první pozitivní zkušenosti byl zejména nákup Garmont Montana. I když je to opravdu pohodlná ač tvrdá bota (šitá v „EU“ u „potomků Říma“ povalujících se po Rumunsku), výrobce ji vybavil oblíbenou designovou fičurou – gumovým plastický logem všitým zezadu. Funkce tohoto kurvítka spočívá ve vytvoření slabého místa v jinak kompaktní celokožené botě s minimem švů a snižuje její životnost o třetinu. Přístup Garmontu/Rockpointu (a je mi buřt, kdo za to nakonec může) k reklamaci této výrobní vady mi vytvořil slušnou averzi k oboum těmto firmám – čili za mě Garmont nebrat a dík za tip na Restday, zkusím se jich zeptat, zda s nimi něco zvládnou.
Ještě přidám kladnou referenci na nízké Scarpa Zen (ale chtělo je chvilku „prošlapávat“) a jsou do nich v nejmenovaném obchodě dostupné i origoš náhradní tkaničky.

Avatar Kopce.eu Kopce.eu

Díky za malou slohovku, Tome, s užitečnými postřehy – hlavně co se týká kurvítek, které často mohou znehodnotit super botu. Bohužel se to většinou pozná až když už je zle. Nejmenované obchody můžeme klidně jmenovat – ať každý ví, kam se vypravit! :-)

Avatar Kopce.eu Kopce.eu

Máte dobré/špatné zkušenosti s konkrétními botkami? Podělte se s ostatními a pomozte jim si správně vybrat… :-)

Avatar Michal Čábela Michal Čábela

Já jsem nadšen z HanWag Alaska – 8 let intenzivního provozu bez defektu

Avatar Tomáš Krejča Tomáš Krejča

Už na kopce nelezu, s berlou to jde špatně. Ale to neznamená, že se jen dívám na televizi. Pravidelně jezdím po světě za mými oblíbenými breberkami (štírci, to nejsou štíři, ale příbuzná skupina). Maximálně se mi v chladnějších krajích jako Mongolsko, Čína, Sibiř, Tibet, ale i v pouštích a horách v Ománu, Etiopii, SA osvědčily klasické kanady vz. 60. Nic lepšího jsem zatím nenašel. A to jsem už vyhodil spoustu peněz za GTX speciály, ale vždycky jsem se pokorně vrátil ke kanadám. I na koni se v nich dá jezdit, jen v Mongolsku jsem měl problém sehnat dost velké třmeny


Mohlo by Tě zajímat


Avatar Kopce.eu

Kopce.eu (autor)

administrátor | průvodců: 3 | kometářů: 31 | příspěvků na blogu: 0 | aktivita:

Statistiky

Stav: schválená
Počet zobrazení: 9288
Potenciál: 24,057
Vytvořeno: 21.05.2013
Publikováno: 21.05.2013
Spojení: Svět, Balíme se na hory (1), Balíme se na hory (3) - Jak vybrat karimatku, Balíme se na hory (4) - Jak vybrat stan, Balíme se na hory (5) - jak vybrat sněžnice