Back on track - Bali & Borneo (16)

článek Back on track - Bali & Borneo (16)

Vytvořeno: 26.07.2013 Endy Rendl
V katalogu: Svět > Asie

Predmluva
Prave se nachazim na palube letadla Malaysia airlines, jejichz cilovou destinaci je Kota Kinabalu, mestecko na tretim nejvetsim ostrove sveta, Borneu. Nalodil…nebo spis naletadlil (ANO, jsem po vlivem) jsem se dnes v Denpasar, nejvetsim meste veseleho ostrova Bali.



Uprimne…myslel jsem si, ze jiz tento ani dalsi clanky nenapisu…a to z cire lenosti. Ale po dvou pivech a dvou sklenkach bileho z rukou usmevave (a pekne) letusky, jsem dosahl nezbytne hladiny (ne letove), abych odlozil knihu a popsal dni minule a snad i ty budouci :-) A vezte, ze to nebylo snadne, pac u knihy mam slzy v ocich, alebrz ctu knihy sveho mladi a vzpominky na ty casy jsou proste pekne a takove melancholicke…a ten alkohol je svina!

Pauzicka v Domovine
Okolnosti vnejsi (jestli tak muzeme povazovat nepekny, infikovany, zarudly az fialovyl proste vseobecne nesympaticky palec na prave noze) me nakonec donutili k navsteve domoviny. Ani pece doktoru ve trech zemich sveta (Zeland, Japonsko, Korea (jizni)), nedokazala me trable uspokojive vyresit. Jedine na cem se pani doktori shodli, bylo, ze pohyb by mel byt omezen na nejnutnejsi operace (cti navsteva zachodu) a tak po zvazeni vsech pro a proti jsem se rozhodl udelat prepadovku doma.

Aby to byla svanda tak jsem plan sdelil jen brachovi, aby me mel kdo vyzvednout na letisti, a ze udelame ostatnim prekvapko. Bracha (diky brasko!) byl pro a tak jsem domu dorazil nevyzrazen a spachal doma radnou paniku :-) Samozrejme byly vsichni (hlavne maminka (ano, je to MAMINKA a na tom osloveni neni nic spatneho ani kdyz vam je pres 30!)) prekvapeni a poteseni, babicka pronesla „jsi to ty Honzino?“ pac me pres muj 3mesicni vous nemohla poznat :-) Na tomto miste se slusi jeste omluvit Brasulemu, kteremu jsem nechtic zpusobil manzelskou minikrizi a to kdyz svagrova jen tak nezbastila jeho vymluvu, proc ze to musi jet nutne do Prahy. Vlastne sorry hlavne svagrove, ale je fajn ze ho ma tolik rada :-)

V domovine, jsem stravil podstatne vice case nez jsem chtel…ukazalo se, ze muj palec neni az taokova banalita a musel jsem pod kudlu. Stesticko se me drzelo i v CR, hned druhy den meho prijezdu jsem navstivil svou fyzioterapeutku, ktera me dohodila k jedne pani doktorce. Diky Marcelo, jsi nejlepsi :-) Od pani doktorky (bylo to vtipne, pac je to detska doktorka a s plnovousem jsem si tam pripadal ponekud nepatricne) jsem byl poslan do HavlBrodu k nejlepsimu chirurgovi siroko daleko, ktery se po kratkem telefonatu, kteremu jsem nerozumnel (byla to cista medicinstina) uvolil me vzit hned druhy den. Ano ano, byla to protekce, jmena ucastniku tedy jmenovat nebudu, ale i zde DEKUJI! Pan doktor byl sprimar, dokonce me nechal sledovat i cast tohoto (verte nepekneho) zakroku a ja na oplatku bavil jej i sestricku vypravenim ze sveho cestovani. Kdyz se to probudilo, tak uz tak veselo nebylo…zkratim to a povim, ze vcetne dalsiho zanetu to trvalo mesic, nez jsem zase z republiky prchnul.

Ale mesic to nebyl jalovy…doma bylo fajn, rodina, gaming s brachou, budovani veci pro synovce z rozlicnych stavebnic, sklizeni sena na chalupe, ceske pivo a mamincina kuchyne. Specialni podekovano patri tez Janicce „Getrude“ jez me jako jedina poctila svou navstevou. K velke radosti nevesty jsem stihl aj svatbu me posledni neprovdane sestrenky, coz byl jako vsechny svatby uktimatni vecirek, hezky ve vesnickem styku se vsemi tradicemi :-) Tesne pred odletem nastala take velka image zmena a to kdyz jsem shodil svuj trimesicni vous…je to ted sakra nezvyk :-D

Bali
Prvni destinace mych cest po Asii nebyla zvolena ciste nahodne. A to proto, ze jsem neletel sam, ale v mezinarodnim doprovodu, o ktery se postarala Ajka, ma byvaka studentka z dob meho 4 leteho ucitelskeho angazma na Policejni akademii. (Vsuvka: akademie je vubec skvely resource pro travel companions, na Borneu jsem opet se svoji byvalou studentkou :-)). A jelikoz tato cast meho tripu byla soukroma, tak se tu o ni mnoho nedoctete. Prvnich 10 dnu na Bali jsem proste skvele „proflakal“. Neni nad to si radne odpocinout, s knihou v ruce a v pritomnosti slecny, od ktere musite neustale odhanet domorodce. Jako kdyby v zivote nevideli peknou blondynku :-D

Mno…o vyhodach petihvezdickoveho hotelu, kde jsem pobyl tech krasnych 10 dnu se asi rozepisovat nemusim. Na co si musim postezovat je , ze jsem to zase LOGICKY NEZLADL a nepoucil se! Vysvetlim a zaroven poradim budoucim cestovatelum. Kdyz planujete navstevu vice zemi v rychlem sledu,  naplanujte to tak, aby byla nejjednodussi zeme/nejvetsi luxus/nejmene starosti az v zaveru vyletu. Poprve jsem pochybyl kdyz jsem z ultracisteho,spo­radaneho a megaochotneho Japonska prijel do Ciny a ted podruhe, kdyz jsem po tech 10 dnech v koupelne misto pekne blondynky potkal 7mi centimetroveho svaba ;-D Kazdopadne pro ty z vas, kteri se ptaji jestli se necitim osamely, tak „dobrodruh na cestach neni nikdy sam“!

Muj sokapr na Bali, zacal tedy den 11ty a to dvouhodinovym prejezdem do rybarske (a hlavne potapecske) dediny jmenem Padang Bai. Cestoval jsem „tagem“…funguje to tak, ze zamavate na nejakeho aktivne vyhlizejiciho domorodce a vyhandlujete za kolik vas kam hodi. Cestou jsem dostal dukladnou prednasku o mistnich mravech a zvyklostech a taky byl poucen o tom, ze na Bali neni moc pravidel silnicniho provozu a na otazku jaka je maximalni povolena rychlost bylo odpovezeno, ze zadna neni, ze se stejne rychleji jak 80 neda. O tom, ze da jsem se presvedcil na zpatecni ceste, ale nepredbihejme.

Do Padang Bai jsem nezamiril nahodou, alebrz jsem vedel, ze tam znama zname provozuje potapecskou skolu a ze tam je aj super snorch. Sraz byl po cesku naplanovan v hospode, kde jsem byl nasledne nabrifovan kde to lze v okoli co delat :-) Radka me dokonce i eskortovala na ubytko (jel jsem za ni vzadu na skutru…s KROSNOU na zadech). Jelikoz jsem ubytko hledal pokud mozno co nejvice budgetove, skoncil jsem nakonec „s mistnosema“ :-) Ale mistnost jsem mel vlastni, postel, zachod a studenou sprchu taky, dokonce aj rozvrzanej vetrak! No a sam jsem rozhodne nebyl, v koupelne se krome stale pritomnych pavouku sem tam zjevil nejaky ten svab (a ze teda byly vypaseny!), po stenach lezli jesterky a pod strechou stale sramotily nejake potvurky, o tom co to bylo zac netreba spekulovat. Ve vesnici bylo vubec zivo, o nejvetsi burgl se strali vsudypritomni kohouti, kteri kokrhali naprosto NEUSTALE…klidne i o pulnoci. Coze?

Me plany co delat nasledujicich 5 dni se nakonec zuzili jen na more a to ze dvou duvodu. Pocasko ve vnitrozemi stalo zaprd, ale hlavne  more bylo naprosto fascinancancujici :-) Radka mi poradila nejlepsi mista na snorchel a tak sem travil vetsinu na vode a pod ni a obdivoval koralove utesy a jejich nekonecne bohatou paletu ryb :-) Na plazich bylo sympaticky prazdno a idylku dotvarelo valeno v pisku s knihou v ruce :-) Ma lenost byla takova, ze jsem zapomnel aj fotit a jelikoz nemam podvodni fotitko tak v galerii neni co obdivovat. Vecery jsem travil necekane po hospodach s poctivym lahvacem mistniho piva Bintang. Btw lahvac tu ma 620ml :-) Mistnosi jsou skvela klaka, vecne usmevavi a optimisticti lide, kteri se svami daji do reci pri kazde prilezitosti a dny tak plynuly nechutne rychle.

Cesta na letiste byla adrenalinova, jeden kamaradl ze me za drobnou uplatu hodi…no vyrazili jsme brzy, casu spousta, ale on jel jak o zivot. Nektere skutry jsme mijeli o centimetry a to vse za neustaleho zvuku klaksonu a naseho rvouciho motoru, ktery vytacel do bezvedomi. To ze to auto ma i paty rychlostni stupen jsem se snazil taktne, lec neuspesne naznacit. Na letiste jsem dorazil kazdopadne radne zpoceny, ale bez nehody. Ted tedy sedim v letadle, kde jsem jediny beloch vstric Borneu a jelikoz na domestic flights se nepodava alkohol tak to tady utnu. Pokracovani az zase se sklenickku v ruce :-)

Borneo adventure (strizlivy, jen po kapce becherovky)
Tak tedy usazen v autobuse ze Semporny do Sandakanu, bohuzel toho casu bez sklenicky v ruce…no aspon pujde porovnat zda alkohol dodava clanku smrnc a zvyseny pocet gramatickych chyb ;-)
Putovani po Borneu zacalo cekanim na letisti na Elen, mou druhou partacku, ktera se rozhodla pridat k casti meho pulrocniho cestovani. Kdo zna Elen tak vi, ze se na ni ceka pravidelne a casto i dlouho, ale tentokrate se ji musim zastat pac byl proste jeji let o hodinu dele nez ten muj. Rozvalil jsem se u kufrovych pasu a otevrel ebook, me cteni narusil jen mistni policejni prislusnik, ktery se prisel ujistit, ze tu nehodlam spat.

Kota Kinabalu
S Elen jsme si vzali tago do na me pomery luxusniho hotylek v centru Kota Kinabalu, kdo je zbehly v geografii tak odtusil, ze jsem se vypravil do Malay casti ostrova. Nasledujici 3 dny byly ve znaku pozdniho vstavani (opet kdo znate Elen ;-)) a nasledne snahy ve zbytku dne neco spachat. Na meste samotnem jsou nejzajimavejsi dva trhy, „Day market“ a „Night market“, ktere se tak nejak vzajemne prolinaji jak geogradicky tak chronologicky. Byl zrovna ramadan a tak byl trh o hodne vetsi nez obvykle. K bylo temer jakekoliv tropicke ovoce za prijemne mistni ceny, jmenovat vse nedava smysl a stejne si to nepamatuju (8vovnarsky expert je Elen). Snad jen poznamku…i hloupy banan tu chutna mnohem lepe nez doma a to proto, ze ovoce je jednoduse utrzene dozrale a ne zelene :-) Na nocnim trhu bylo mozne zakoupit rybicky rozlicnych barev a velikosti a stejne i plodu more. U jednoho stanku byla k videni i langusta dlouha jako moje cela ruka…no na cenu jsem se neptal. Vse nam mistnosi pripravili v prilehlych stancich…no co vam mam povidat, den jsme tam koncili naprosto pravidelne :-)
Jeden den jsme se vypravili speedboatem za snorchlem na ostrov Manukan. Snorchl samotny byl velmi smutnou zalezitosti, kde byla videt destrukce koraloveho utesu v „primem prenosu“. Bezohledny turismus je strasna vec :-/ Na ostruvku krom turistu preziva aj pocetna kolonie jesterek, ktera se cloveku neustale pletla pod nohy a potkal jsem aj jednoho plaza podstatnejsi velikosti, ale jelikoz nejsem biolog tak ho nedokazu spolehlove urcit :-)

Druhym tripem, ktery byl tedy nekonec silne jalovy, byla cesta do narodniho parku Kota Kinabalu, ve kterem se take nachazi nejvyssi hora Bornea, Mt. Kinabalu s neco malo pres 4000 metry. Razilo se ale zase pozde, nez jsme sehnali auto bylo odpolko a tak jedine co jsme se skutecne zazili byl vystup autem do brutalnich krpalu. To vse ve vozitku s objemem motoru 0,66 a za vydatneho tropickeho lijaku, ktery na mistnich komunikacich vytvarel potucky, ricky a romanticka jezirka :-) Motor bylo nutno neustale pretacet, proste to nejelo a aquaplaning byl soucasti legrace. Jednou jsme se dokonce museli vyhybat dvoumetrovemu hadovi, ktery si pres silnici zkracoval cestu. Bonusem teto vodnate cesty bylo levostranne rizeni (radi se levackou), ale to vyletniceni s Gali (Gali zdravim!) po Skotlandu nebyl zadny problem.

Diving around Sipadan
Dalsi den rano jsem skocili do vozitka, dosviteli na letiste a preleteli (bez vozitka) na vychodni pobrezi do Tawau a odtud se nechali dopravit do rybarskeho mestecka Semporna. To je samo osobe takova zumpodira, ale duvodem nasi navstevy nebylo obdivovat krasy zapachajiciho burdolu, ale potapeni kolem Sipadanu. Kdo se potapi, tak zrejme o tomto ostrovu slysel a kdo ne tak vezte, ze je to TOP 10 misto na potapeni na svete :-) Uz dopredu jsme vedeli ze na Siapadan samotny se nedostanem, Malay goverment zcela spravne omezuje mnozstvi potapecu na 120 denne, tak aby nedoslo k naruseni te cele podporske nadhery :-) Kdo by mel v hledacku tak je treba zabookovat alespon 3 mesice dopredu.

I tak jsme v Semporne stravili tri opravdu nezapomenutelne dny potapeni! Pvni den byl ve znameni morskeho dobrodruzstvi a to ne pod vodou, ale na na ni :-D Vyrazili jsme na ostrov Mabul, ktery krom nas ted den hodlala navstivit take tropicka boure. Uz po nalodeni na speedboat nas kapitan varoval, ze bude „vlhko“ a ze cesta bude trvat dele nez obvyklych 50 minut. Batuzek, ktery obsahoval muj nelevny fotak mi nastesti ulozili do „88% dry“ mista na pridi (odhad kapitana byl docela spravny, fotak prezil ale navhle bylo lecos!). Dle ocekavani nase lodka zamirila presne do stredu boure,pac tam nekde se nachazel ostrov Mabul. No co vam mam povidat…mistni instruktori nam po skonceni cele legrace rikali, ze nic horsiho tu jeste nezazili. Cesta se z 50 minut protahla na 2 hodiny, lodkou zmitaly vysoke vlny a jak dest tak vlny nas dokonale umyly :-) Motory nam pravidelne vypadavaly, kapitan dycky odbehl prilozit dratky na spravne misto aby mohl nastartovat a jelo dal :-) Benzin nam taky dosel, ale nastesti zasoba kanystru na lodi byla dostacna. Highlightem cele zalezitosti bylo, kdyz se nas kapitan ztratil, zastavil lod a jal se vyhlizet jakykoliv pevny bod na rozbourenem mori :-D Za normalnich okolnosti se orientuje pomoci ostruvku (ktere pres bouri nebyly videt) a vzhledem k tomu, ze GPS jsme take nemeli, tak urcit polohu chtelo notnou davku stesti v kombinaci s vestenim :-) No promrzli jsme, holky klepali kosu a Elen nam vsem cestu zprijemnovala vydavanim rozlicnych viskavych zvuku (nepochybne radostnych ;-)) pri obzvlastne dramatickych propadech speedboatu do vln (to kdyz se vam nadzvedava zadek ze sedacky). V zaveru jsme si vsichni prali aby na nas morska voda splouchala co nejvice, pac mela narozdil od studeneho deste a vetru prijemnych 29 stupnu a hrala :-)

Na Mabulu jsme potkali dalsi ucastniky zajezdu, kteri meli stejne zabavnou cestu jako nase lod, vyhazeli jsem bagly z lodi, oblekli neopreny a slo se na vec. Mezi ponory (kazdy den 3) byl cas na horky caj a obed a to nas nastesti spolehlive zahralo. Boure se sice nad Mabulem uklidnila, ale jeji dopady na viditelnost byly signifikantni :-/ Druhy ponor byl spise trening v navigaci kolem koraloveho utesu…pac videtelnost byla smutne dva metry a moc jsme si to neuzilili. Cesta zpatky lodi do Semporny byla opet vlhka, i kdyz zdaleka ne tak zabavna, skakaci a naslepo jako cesta na ostrov.

Kdyz na to koukam zpetne, tak urcite lepsi mit spatne pocasko prvni den, nez ten posledni. Pocasko v dalsich dvou dnech nam totiz pralo a i kdyz nebylo uplne jasno, tak bylo tak akorat na potapeni. Druhy den jsme vyrazili speedboatem na sever a dalsi tri ponory si dali na ostrove Sibuan. Treti den jsme se vratili na Mabul a tam meli podminky naprosto nesrovnatelne s prvnim dnem! 25timetrova utesova stena pokryty koralem, vyborna viditelnost a prejici podvodni proudy se postarali o skvely zazitek. Co vsechno tam bylo k videni tu vypisovat nehodlam, proste si pustte nejaky dokument o o koralovych utesech a tak nejak to tu vypadalo. Highlightem byly kazdopadne metr a pul dlouhe a hodne pres 100 let stare zelvy zelene, ktere tu pospavaly, bastily nebo ladne proplouvaly kolem nas :-) Divers GO Borneo!!!!

Vecery jsme travili vzdy v Semporne, kde jsem se dali do kupy s dvojickou ze Zelandu a kalobosili o vsem moznem v male hospudce hned vedle hotelu. Jak se nam sam majitel (Filipinec) priznal, provozoval to na cerno, coz nam ovsem vubec nevadilo, pac se to prijemne promitlo do cen nasi morske vecere ;-)

Uncle Tan Adventure
Druhy den rano bylo na case vyrazit za hlavnim suchozemskym dobrodruzstvim ostrova. Tim byl camp v hlouby pralesa, kde je mozne shlednout unikatni faunu a floru Bornea na vlastni oci a hlavne „in the wild“ a nikoliv za mrizemi zoologicke zahrady :-)
Prvni zastavkou jeste nez jsme se vydali na cestu bylo rescue center „Pralesnich muzu“. „Man of the forest“ je preklad malajskeho Orang Utan, vsem dobre znamych inteligentnich lidoopu, kteri s vyjimkou sumatry ziji prave a jen na Borneu. Je to smutne, ale Orangutani patri mezi velmi ohrozene druhy a postupna likvidace destnych pralesu tomu rozhodne neprispiva. Cilem zachranneho centra je postarat se o orangutanni sirotky, naucit je vse potrebne pro zivot v pralese a jejich nasledne navraceni do volne prirody kam patri. Krome zajimaveho povidani jsme meli prilezitost zucastnit se ranniho krmeni. Sledovat jak se Orangutani „trousi“ z pralesa je byl skvely zazitek! Na opy mrknete do galerie :-)

Pak uz nastal cas vydat se do dzungle, v zakladnim tabore  nechat vse nepotrebne (trebas ploutve a snorchl jsem opravdu nevyuzil :-D) a vzhuru za dobrodruzstvim. Celou partu, bylo nas neco pres 20) mistnosi nalozili do vozitek a po hodce a pul kodrcnani po „kvalitnich“ Borneo cestach jsme se dostali do nejmenovane (zapomnel jsem) rybarske vesnice, kde nas prelozili na pramice, ktere nas po dalsi hodce a pul „upriver“ (Lokan River) vysadili v samotnem, kempu (padlovat se nastesti nemuselo, meli jsem na zadi 40 koni). Malem bych zapomnel na prvni veselou storku…kdyz se sestupovalo k lodkam bylo nutne prekonat 10ti metrovy bahnity svah (behem obdobi destu se voda rozvodnuje)…jedna ucastnice zajezdu od zacatku vypadala podezrele, hlavne kvuli tomu, ze se do pralesa vydala s kabelkou pres rameno…no a kdyz se sestupovalo po bahnitem brehu tak si misto drevenych prken vybrala sestup po bahnitem (a klouzavem) brehu…mno jak to dopadlo snad psat nemusim, usmival jsem se potutelne ;-)
Ale zpet k hlavnimu deji. Mistni kapo Leo nam dal instruktaz a o tom co se nasledujici dva dny bude dit, rozdelil nas do „loveckych skupin“ a nasledne poslal na ubikace. Ubikace byly nad ocekavani luxusni! Clovek mel k dispozici matraci, povlecenina prikriti a nederavou protikomari sit. Ta byla tim nejcennejsim majetkem, protoze chatrc, ve ktere se spalo nemela ani dvere ani okna a v noci bylo nutno celit utokum vsudypritomnych komaru, pavouku, a jinych roztomilych clenovcu :-) Nafasovali jsme taktez plastovou uzavirateknou minipopelnici, kam byko potreba ulozit leky, jidlo a cokoliv na hygienu, pac chatrce v noci navstevovali taktez Bornejske minikrysy a opicky makak (kterym mistni popravu rikaji „The jungle mafia“ :-)), a ty se pusti do vseho jakmile dostanou prilezitost…pro­kousany batoh jsem vazne mit nechtel! O tom, ze domorodci nekecaj jsme se presvedcili kazdou noc, v chatrci bylo opravdu „zivo“ a prvniho 8mi centimetroveho pavouka jsem „na zadost“ pritomnych dam musel vyhanet ihned pri prijezdu :-D Musim podotknout, ze nazor na kvalitu ubikaci nebyl v nasi dvojici jednotny a druhou polovinou naseho teamu nebyl prijat s nadsenim ;-)
Aby bylo predstaveni mistniho zazemi kompletni… Po dlouhem dni clovek samozrejme potreboval sprchu, kdo me zna tak vi jak spatne snasim horko a do toho jeste tu vlhkost vzduchu…no jsem tu pokazde spocenej jen vystricim nohu ven. Dobrou zpravou bylo, ze mnozstvi vody na sprchovani nebylo omezeno a clovek se mohl cvachtat klidne hodinu. Voda byla…svezi…jelikoz byla nabirana z reky po ktere jsme prijeli :-D Z obrazku je patrne, jakouze to barvu voda mela a to opet u nekterych clenu ceske expedice nesklidilo ovace ;-) Mistni tomi rikaji „Jungle shower“ Samotne sprchy rekneme nenabizeli mnoho soukromi, byly smisene a clovek je z pravidla „sprchoval“ ve spodnim pradle. Uvozovky proto, ze cele je to zalozene na nabrani kyble vody a jeho naslene vyliti na potrebna mista :-) No krasne osvezujici, skoda ze si clovek nemohl (z hygienickych duvodu!! :-D) zalezt do tech velkych sudu…to by bylo osvezeni. Bonusem byl skvely vyhled na jungli, no reknete kdo z vas to ze sprchy ma? ;-)

Po prekvapive dobre veceri se vyrazilo na prvni teamovou vypravu a to nocni „boat safari“ Naskakalo se do lodek a nas pruvodce pres hodinu brouzdal recistem Lokanu a osvetloval stromy a breh svetlometem (konecne mi doslo, proc sebou tahaji tolik autobaterii) a hledal v noci aktivni tvory nebo ty co spali po okoli. K videni bylo nekolik druhu opic, orlu, sov a jinych ptaku a zahledli jsme aj maleho krokodyla :-) Pak uz nasledovalo jen ulozeni k spanku, pres mou vernou spolecnici na cestach (cti spunty do usi) nebyl „nocni zivot“ v chatrci temer znat.

Budicek byl lehounce pred 6tou ranni a to kdyz campem prosel mistnos a pokrikoval „Mooorning safariiii“ ktere bylo slyset i pres spunty. Nutno podotknout, ze toho casu uz jsem stejne byl vzhuru, pac me probudili mistni kokrhajici kohouti. U ranniho caje se zjistilo jak se kdo vyspal a rekneme, ze to bylo rozdeleno celkem rovnomerne, ja nastesti patril k te nezivajici skupine :-) Ranni safari bylo podobne tomu vecernimu, jen jsme sledovali ranni aktivitu, a meli jsem stesti, nasli jsme tri Orang utany, kteri se zrovinka probouzeli do destiveho rana. Orangutani si jako jedini opi stavi hnizda z listi. Jo na to jsem zapomnel, v noci docela zvesela preselo, ale nastesti strechu mela chatrc bytelnou. A kdyz uz jsem u te vody…cast kempu, dokonce i ubykaci se nachazelo pod vodou, nastesti jsou chatrce postavene na vysokych kulech, tak jedidinou nevyhodou bylo zvysene mnozstvi komaru v bazinatych oblastech :-)

Po vyzivne snidani (clovek na lodce vyhladnul) byla chvilka siesty a pak se vyrazilo na trek do dzungle. Na cestu jsme nafasovali holinky a vzhledem k tomu, ze bylo potreba vystoupat po bahnitem brehu reky, byly opravdu potreba. A maaaalem bych zapomnel, pani s kabelkou co se natahla uz na zacatku nas camp rano opustila…z duvodu jiste pochopitelnych to nebyl jeni salek kavy ;-) Na treku dzungli na nas zvesela utocili komari a repelent byl nutnosti. Ja nastesti komarum nechutnam a tak z nasi dvojice i pres intenzivni postrik sklidila nejvice stipancu Elen. Nas pruvodce nas zasvetil do mistni fauny a flory a ukazal par triku na preziti (uz vim jak urcit svetove strany podle rostlin:-)) Zabavny byl nas holadsky kamarad Shorty, ktery do jungle vyrazil naboso…ehm…divil se mu i pruvodce, holt kazdy ma jiny smysl pro dobrodruzstvi ;-)

Obed byl opet vyborny a po sieste, kterou jsi nadsenci/blazni zpestrili focusem proti domorodcum (dostali sme naprdel a ja se teda misto focusu zavesil do houpaci site s knizkou v ruce) se vyrazilo na dalsi boat safari. Tentokrat jsme  meli stesti na tlupu Proboscis monkey, takove ta opice s obrovskym ryponem co zije pouze na Borneu :-) Fotak usilovne cvakal a ja litoval ze nemam nejaky monstrozni teleobjektiv.
Vecer jsme u vecere vyplnili vykladanim z ostatnimi dobrodruhy, kazdy mel svuj pribeh a clovek tak vzdycky ziska nejake doporuceni kam jet a co tam delat. V noci se vyrazilo s baterkama do dzungle a spolu s pruvodcem jsme hledali nocni zivot. Hezke pavoucky, zaby, ptaky, obri mravence nakonec trumfnul skorpion, ktereho nas pruvodce vystoural ze stromu aniz by si v zajemne ublizili. Znelo to jednoduse, ale i kdyz tento druh nebyl smrtelny, nezkousel jsem :-)

Po dalsim noci bohate na nocni zivot jsme rano dali dalsi morning safari a pak uz pomalu nastal cas se s jungli rozloucit. Nekteri z nasi dvojky za to byly radi, ale musim Elen pochvalit,ze i pres obcasne damickovani to vsechno zvladla a brala statecne! :-)

Back in KK
Po navratu z jungle jsme preleteli zpetdo KK, kde bylo opet mozne potkat sprchu a dalsimi vymozenostmi moderni civilizace. Krom pokracovani v obzerstvi na mistnim rybim trhu jsme vyrazili na dalsi snorchl na ostrov Sepi, snorchl byl fajny a celkove to byl prijemny relax. Pak uz jen prelet do Kuala Lumpur, kde se  nase cesty rozdelili, ona se vydala k domovine a ja se rozhodl poznat lepe mistni a zabrednout do site Couchsurfingu v Malajsii a Vietnamu.

Ale o tom zase nekdy jindy ;-)

Endy


Fotogalerie


Komentáře

Nikdo to ještě neokomentoval. Buď první!


Mohlo by Tě zajímat


Avatar Endy Rendl

Endy Rendl (autor)

administrátor | průvodců: 0 | kometářů: 13 | příspěvků na blogu: 0 | aktivita:

Statistiky

Stav: schválená
Počet zobrazení: 2475
Potenciál: 12,589
Vytvořeno: 26.07.2013
Publikováno: 26.07.2013
Spojení: Indonésie, Malajsie, Shanghai - Cina tak trochu jinak (15)