Maja Karanfili

průvodce Maja Karanfili Stáhnout v GPX

Vytvořeno: 18.04.2013 Michal Čábela
V katalogu: Svět > Evropa > Dinárské hory > Prokletie
Obtížnost: vyšší
Délka: 1 den
Geografické zařazení: Dinárské hory, Prokletie
Politické zařazení: Černá Hora
  • Jaro
    Jaro
  • Léto
    Léto
  • Podzim
    Podzim
  • VHT
    VHT
  • Výstupy
    Výstupy

Proč se kopec v Prokletých horách jmenuje Karafiát, to se už asi nikdo nedozví, každopádně pokud máte pocit, že hora s takovým jemným pojmenováním bude něco jednoduchého, řádně se mýlíte. Pokud vás netrápí závratě a máte jistou nohu v parádně prudkém, kamenitém nebo naopak firnovém terénu, je tato hora přímo pro vás.



Východiskem pro černohorskou část Prokletých hor je bezesporu Gusanje – toto malé městečko na albánském pomezí vás nadchne. Nejenže zde je zatím málo turistů, dvě pěkné mešity a spoustu zvědavě pokukujících místních, ale ještě – a to především je přímo na hlavní třídě naprosto výborná pekárna, kde vám nabídnou spoustu sladkých dobrůtek a pokud se zeptáte, pak i pravý balkánský burek, který rozhodně stojí za vyzkoušení. Všechny tyto dobroty doporučuji zapít výtečným bílým jogurtem, který se zde prodává v klasických kelímcích nebo v půllitrové láhvi. Po celodenní tůře neznám nic osvěžujícího než buchta spláchnutá čerstvým jogurtem.:-)

Z Gusanje se vypravte po silničce směřující kolem honosných baráků místních mafiánů (některé mají i vlastní zarostlé fotbalové hřiště) směrem do hor. místní vám rádi ukážou cestu. V dolině Grbaja do které silnička ústí se pomalu začíná rozrůstat turistický ruch a v místech, kde před několika lety nebylo vůbec nic je dnes postavená restaurace. Pokud však toužíte po pořádné horské romantice, utábořte se u nebo v horolezecké chatě. Tuto chatu vlastní bělehradský horolezecký spolek – kontakt je uveden níže – a je dobré se předem domluvit, zda bude chata otevřená. Pokud nebude, stan lze postavit kdekoliv po okolí, voda se vždy také najde.

Vyrážíme
Pro výstup si vyberte pěkný den se stabilním počasím, vrcholové partie jsou hodně exponované a skalnaté, tedy nelze doporučit překotný útěk před bouří po mokrých a kluzkých plotnách. Vstaňte raději brzy, optimální je být již v sedm hodin ráno na cestě. Od chaty půjdete ještě chvíli po silničce, minete hospodu, pár chatiček a na velké louce odbočíte vlevo šikmo přes louku (býval zde ukazatel). Pokud netrefíte správný směr, čeká vás prodírání se hustým křovím dokud nenarazíte na pěšinu. Následuje táhlý výstup, který kopíruje soťový kužel spadající téměř až do údolí. Po přibližně hodině a půl stoupání, kde stoupáte po dobře vyšlapané stezce stále vzhůru přijdete na malou morénu za kterou bývá obrovské sněhové pole.

Do sedla
Sněhové pole pod sedlem bývá často tak velké, že připomíná spíše malý ledovec a zasahuje přímo až do sedla. V takovémto pžípadě lze jen doporučit mačky a případně i cepín, protože terén je pod sedlem velice prudký. Pokud nedisponujete ani jedním, zkuste přemluvit chataře a on vám půjčí alespoň sekeru, kterou je možné vysekat vcelku rozumné stupy v případě, že nemáte dostatečně pevné boty.
Po slabších zimách je sedlo obnažené a cesta do něj vede přes skalnaté úseky kde je třeba zapojit i ruce a dávat opravdu velký pozor. Pokud vám něco upadne, shledáte se s dotyčným předmětem až o několik set metrů níže (vyzkoušeno).
Sedlo je opravdu velice úzké a uzavřené skalami z obou stran – neprojde jím více než jeden člověk a i ten se musí natočit. Ihned za sedlem začíná prudký a sypký sráz do druhého údolí. Je třeba opatrně klesnout asi 10 metrů a napojit se na pěšinu, která traverzuje hřeben po jeho levé straně (při pohledu ze sedla).

Vrchol
Cesta ze sedla je opět velmi vzdušná a je třeba dávat velký pozor na padající kameny a horolezce nad vámi. Některé pasáže jsou opět lezeckého charakteru, tedy pokud se neradi skály držíte i rukama, raději zvolte výlet na Máchovo jezero. :-) Asi 40 minut po průchodu sedlem jste na vrcholu Maja Karanfili. Naleznete zde vrcholovou knížku a krásný výhled všemi směry. Na západě vidíte vyhlídkový vrchol Popadia, v dáli nad Plavským jezerem masiv Vizitoru a také albánskou pyramidu Maja e Jezerces.


Fotogalerie


Sestup
Nechcete-li se vracet stejnou cestou až do doliny Grbaja, sejděte zpět pod sedlo, kde nebudete pokračovat dále do údolí, ovšem obejdete vrchol po vaší pravé straně až do mělkého sedla. Zde již cestu nehledejte. Ze sedla cesta necesta klesá až na dno údolí Vusanje. V horní pasážích jsou dlouhá suťoviska z drobného štěrku, kterým se nádherně sjíždí, jen je třeba dobrá rovnováha. :-) Asi ve 3/5 sestupu suťovisko přechází do skalního prahu, který je třeba obejít velmi prudkým svahem řídce porostlým borovicemi a klečí. Poté vás již čeká jen velké balvany až na dno údolí. V poslední pasáži, kdy se suťovisko již ztrácí v lese a vy chca nechca musíte mezi stromy, dávejte opravdu hodně velký pozor na to, kam šlapete – tato oblast je plná hadů, tedy hlavně zmijí, opatrně.

V údolí narazíte na cestu, která je sjízdná i terénním autem, stačí zatočit vlevo a po hodině jste ve vesničce Vusanje po které je pojmenovaná celá dolina. Cestou se můžete zastavit u Oka Skakavice, což je opravdu mohutný pramen, který vyvěrá do dna velice hlubokého a velice studeného jezírka. Z tohoto jezírka vytéká přímo řeka, tak je pramen silný. Po dlouhém treku se koupel jistě hodí, ovšem opatrně, voda je opravdu studená a velmi hluboká.

Praktické
Majitel horolezecké chaty v dolině Grbaja: nechá si říkat George, tel: +381642711000


Mohlo by Tě zajímat


Komentáře

Nikdo to ještě neokomentoval. Buď první!

Avatar Michal Čábela

Michal Čábela (autor)

administrátor | průvodců: 15 | kometářů: 42 | příspěvků na blogu: 1 | aktivita: